Wednesday, January 14, 2015

Alone with you.

Protože poslední dva týdny byly a stále jsou ultrasuper hektické, tak nestíhám žádné články, nestíhám ani plno věcí, které bych dělat chtěla a mám je ráda. Každopádně jsem si asi po třech měsících koupila usb kabel a tím pádem vám můžu ukázat co jsem od podzimu dělala, zažila, kde jsem se pohybovala a co snědla. Jak jsem psala ve shrnutí, listopad i prosinec byly naprosto perfektní měsíce, stejně jako ty předešlé. Plné lásky, lidí co mám ráda, jídla a volna. Fotek je obrovské množství, vybrala jsem asi tak polovinu, zbytek určitě uvidíte v následujících týdnech. Momentálně se po kolena bořím v matematických rovnicích, kuželosečkám a esejích do angličtiny, protože Peťa umí a nemusí nic honit na poslední chvíli. Samozřejmě vtipkuju, je toho hodně, ale to snad vždycky a všude. Mám se skvěle, pořád jsem veselá a těším se na další a další týdny, které plánuju nebo si alespoň představuju. Jak se máte vy?

Wednesday, December 31, 2014

2014, the most wonderful year of my life.

Přemýšlela jsem jak zpracovat celý uplynulý rok, tak aby jste to kvantum informací dokázali zvládnout. Ale řekla jsem si, že na můj blog stejně chodí jen ti co to všechno rádi čtou, tím pádem vás nebudu šetřit, protože tenhle rok si to jistojistě zaslouží. Bez okolků to byl nejlepší rok v mém životě. Kdyby se stalo cokoli budu na něj pokaždé vzpomínat jako na ten nejintenzivnější zážitek. Je fakt, že s přelomem roku se můj život dostal úplně na jinou úroveň, staré věci jsem hodila za záda a začala dělat nové, poznávat nové lidi, měnit svoje preference a vlastnosti. Tak se na to společně podíváme!

Wednesday, December 24, 2014

Come together.

Měsíc od posledního příspěvku. Až během posledních dnů jsem si díky pár lidem, náhodám uvědomila, že mít blog je vlastně hrozně fajn. Právě v těchto dnech jsou to čtyři roky od založení mého stávajícího blogu. Doteď nostalgicky vzpomínám na první fotky, první slova i první komentáře, které mi dělaly neskutečnou radost. Postupně jsem se začala posouvat dál a dál, až jsem se vyškrábala na ten pomyslný vrchol (alespoň pro mě), od té doby už jen všechno upadá a upadá, což je jeden z důvodů proč jsem měsíc nic nevytvořila. Jakmile nemám pocit, že se mi vynaložené úsilí vrátí, tak trochu ztrácím chuť. Ale i tak jsem měla často pocit, že se mi chce něco napsat a chci číst co napíšete vy. V sobě mám tak trochu šťastně nešťastné rozpoložení. Každopádně jsem docela optimista a tak pokaždé hledám plno veselých úniků kamkoli. Asi nejkrásnější je když mi píšete jak vám dokáže pár mých obyčejných slov zlepšit den, náladu nebo dát energii do života. Přesně proto to chci dělat, chci přenášet radost na ostatní ať se děje cokoli. Dnešní příspěvek je poskládaný z vánočních střípků. Chybí už jen fotky z bruslení na kolečkových bruslích. To na Vánocích zbožňuju, pokaždé musím udělat něco netradičního, minulý rok jsme vytáhli longboardy. A příští rok by mohly napadnout dva metry sněhu, je mi smutno po tom všem se zimou spojeným, už od mala je to moje nejoblíbenější období spojené s hromadou zážitků. Pro dnešní den nemám nic speciálního, snad jen neztrácejte úsměv na tváři.