Sunday, November 9, 2014

Vegenajt vol.2

 Během týdne se mi nedaří přispívat skoro s ničím, přemýšlela jsem, že bych konečně vypustila do světa všechny fotky, které se mi za poslední dobu nasbírali, ale můj králík má přesně to cítění jako většina jeho druhu. Cítí proud na metry daleko a tak mi během toho co jsem ho škrabkala na hlavě překousl usb kabel k ipodu. Tím pádem jsem své menší úspory pustila za novou nabíječku, pak jsem vyšla na chvíli před obchod s vítězoslavným pocitem a následovalo zklamání, jelikož jsem si nekoupila kabel, ale rovnou nabíječku (předpokládám, že stejně nic jiného neměli). Abych se dostala k pointě, tak kvůli tomu má teď k dispozici jen foťák.
Včerejší večer jsme strávili na "vegenajt vol.2". První byla někdy na konci května, vzpomínám si, že jsme tam šli naprosto bez očekávání a nakonec to bylo super. Tolik jídla na jednom místě. Celá pointa spočívá v tom, že kdo chce navaří/udělá/vytvoří co chce (vegetariánské, vegan, raw) a ostatní to prostě sní. Vstupné bylo po každé dobrovolné. Před pár měsíci by mě ani nenapadlo, že někdo něco takového v malém město uspořádá a bude to mít úspěch. Včerejší akce byla naprosto skvělá.

Sunday, November 2, 2014

Simple black things.

Pátek byl naprosto skvělým začátkem celého víkendu, během vyučování se mi v hlavě sešly všechny myšlenky a napadlo mě zrealizovat tyhle fotky. Fotky, které zachycují nic a přitom všechno. Naprostá jednoduchost, prázdný prostor, avšak přes to vás u každé fotky něco napadne (já to takhle rozhodně mám). Odpoledne jsem měla nějakých pár minut naprosto nevyužitých a tak bylo jasno. Už od pátku jsem se k publikování příspěvku chystala, ale čas jsem si našla až v neděli odpoledne. Během toho jsem stihla plno věcí a zážitků a taky jsem plno věcí nestihla (smích). Ty už asi nestihnu ani dnes. Posunula jsem se zase o něco dál v tom co mě baví, co dělám ráda. V hlavě (a v diáři) mám neustálý chaos, ale život mě baví o to víc, je daleko lepší, než když jsem měla ve všem uklizeno.

Monday, October 27, 2014

Free as a bird.

Všechno co dneska uvidíte jsem fotila v soboty, plus mínus týden zpátky. Přesně tak jak jsem si řekla, tak jsem udělala. Strávila jsem hodinu sezením a čekáním na zachycení perfektního západu, asi takového jaký všichni v tom týdnu postovali na svoje instagramy. Ničeho ohromujícího jsem se nedočkala, avšak jsem se z toho snažila vycucnout co nejvíc. Teď přichází to skvělé období mlh a to mě neskutečně baví, jenže přivstat si ráno kvůli mlze asi sama nedokážu. Důvodem absence slov i fotek je nadměrné množství aktivit, škola a lenost. A taky další víkend strávený v okruhu lidí,díky kterým je tenhle rok tak výjimečný a nejlepší ze všech uplynulých. Za tu dobu jsem stihla sníst zase kila nových jídel, tentokrát čokoládové preclíky, ty mě provází skoro i ve spaní, nakoupit pár nových věcí, hromadu jich prodat, naplánovat co budu dělat následující víkendy a nekonečně přemýšlet. Každopádně jsem se skvěle bavila, marně přemýšlím kdy naposledy jsem se takhle upřímně nasmála. Těším se na podzim, na zimu na každou chvíli strávenou ve správné společnosti.